MALÉ DĚTI
Už první nádech malého tělíčka je obrovský zázrak,který sílí čím dál víc.První slůvka a krůčky.Slyšet dětský smích,zvídavé otázky.Vidět jejich šťastná očka...
Většina lidí si myslí,že malí lžou.Podle mě ne.Neumí to,je to jen dětská fantazie,představivost,která některým dospělím prostě chybí.Nemůže to být lež už jen kvůli tomu,že oni to vidí nebo cítí.Je jasné,že když nám dítě začne vykládat,že lítalo na drakovi není to ono,ale stejně...
Někdy je až srandovní,jak jsou ti malí lumpíci zvědaví.Svými otázkami nás dokážou pobavit,ale třeba i donutit,zamyslet se nad něčím,čím jsme se doposud nezabývali.Ptají se i když odpověd během chvilky zapomenou.Chtějí se něco dozvědět a mají velkou radost když ví něco,co ostatní ne.
Jedna z krásných dětských vlastností je starostlivost.Jak je možné,že když sedíte v křesle,přemýšlíte a není vám zrovna nejlíp,dítě si toho všimne přijde k vám posadí se na klín pohladí vás...Jak je možné,že ono si toho všimne a dospělí ne?!Na to si nedokážu odpovědět.
Nejkrásnější je,ale dětská láska!Proč?!Je nefalšovaná,čistá a upřímná.
No a dětský smích? Ten bych nevyměnila za nic na světě!!!