Kudy dál?
Na balkoně, na křesle,
ležím a sním o cestě.
O cestě, po které vydám se dál,
na cestě, na které nemusím se bát.
Nechci cítit věčný strach,
chci z krásy setřít prach.
Setřít prach a očistit se,
žít naplno a probudit se.
Chci spostu věcí udělat,
zapomenout a taky se radovat.
Nejde to, nevím proč,
slyším hlas, co říká: Teď odboč.
Odboč z cesty, po které jdeš,
rozmysli si, co vlastně chceš.
Odpovím, že vím kudy se chci vydat,
pouze nevím, co dělat.
Nevím, kde nebo čím začít,
poraď mi prosím, co si počít.